|
|
Cytotoxicita vybraných naftochinonů na prostatických buněčných liniích
Mondeková, Věra ; Gumulec, Jaromír (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o cytotoxicitě vybraných naftochinonů na prostatických buněčných liniích. Úvodní část je věnována obecné charakteristice naftochinonů se zaměřením na jejich cytotoxicitu, testování a mechanismy cytotoxicity. Dále navazují kapitoly o cytotoxicitě, charakteristice a hlavně biologické aktivitě vybraných naftochinonů plumbaginu a naftazarinu. Poslední část teoretického oddílu je věnována fluorescenční mikroskopii a jejímu vyuţití při zkoumání cytotoxicity naftochinonů. Praktická část této práce se zabývá vyhodnocením výsledků cytotoxických testů a analýzou snímků buněk linií PC3 a PNT1A získaných pomocí fluorescenční mikroskopie. V závěru práce jsou všechny poznatky shrnuty a dány do souvislosti.
|
|
|
Studium profylaktického účinku glykoklastrů na modelu bakteriální adherence
Kurucová, Michaela ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Cystická fibróza (CF) jako autozomálně recesivní genetické onemocnění vzniká mutaci CFTR genu kódujícího CFTR protein, který v organismu plní především funkci chloridového kanálu. Porucha transportu chloridových iontů vede u nemocných k mnoha orgánovým dysfunkcím, s největšími dopady na respirační soustavu. Charakteristickým znakem CF je zvýšená adheze bakterií (zejména Pseudomonas aeruginosa, PA) k epitelu plic, která vzniká v důsledku tvorby velmi hustého hlenu a modifikaci glykosylace v plicích. K patogenitě PA významně přispívají její virulentní faktory, konkrétně lektiny PA-IL a PA-IIL, které prostřednictvím vazby na povrchové receptory obsahující D-galaktosu (PA-IL) nebo L-fukosu (PA-IIL) umožňují adhezi PA k hostitelským buňkám. Hlavním cílem této práce bylo prokázat schopnost synteticky připravených multivalentních inhibitorů na bázi fukosy a galaktosy inhibovat adhezi PA na epiteliální buňky plic. Testované trivalentní glykoklastry působící právě proti výše zmíněným lektinům PA byly studovány ex vivo pomocí tzv. adhezního testu využívajícího imortalizované epiteliální buňky linie CuFi-1 (z plic pacienta s CF) a linie NuLi-1 (od zdravého jedince). K monitorování bakteriální adheze byl využit kontrolní kmen PA, označovaný jako PAK (ST 1763). Pro účel vizualizace a stanovení množství bylo...
|
|
|
Vliv expozice těžkých kovů na expresi mRNA isoforem metalothioneinu u adherentních buněčných linií
Jordanová, Lucie
Metalothionein je malý protein bohatý na cystein, který hraje důležitou roli v homeostáze kovů a ochraně před toxicitou těžkých kovů, poškozením DNA a oxidačním stresem. Bakalářská práce byla provedena za účelem zjištění vlivu expozice těžkých kovů na expresi mRNA isoforem metalothioneinu u adherentních buněčných linií. Byl zkoumán vliv expozice zinku ve formě ZnSO4 na expresi mRNA isoforem MT-1A, MT-1X a MT-2A u adherentních buněčných linií rakoviny prsu MCF-7, MDA-MB-231 a T-47D. Pomocí MTT testu viability je zjištěno, jak se mění viabilita buněk při různých koncentracích ZnSO4 a pomocí denaturačního agarózového gelu je ověřena integrita RNA. Pro studium hladin mRNA je využita polymerázová řetězová reakce v kombinaci s reverzní transkripcí qRT-PCR.
|
|
|
Porovnání in vitro metod pro studium cytotoxicity
Eliášová, Pavla ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Pavla Eliášová Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Porovnání in vitro metod pro studium cytotoxicity Lidé jsou vystaveni stále většímu počtu toxických látek z životního prostředí. Chemikálie narušující endokrinní systém (EDC) jsou širokou třídou molekul, u kterých se předpokládá, že způsobují nepříznivé účinky na endokrinní systém tím, že interferují se syntézou, transportem, degradací nebo působením endogenních ligandů. Jedním z cílů této práce bylo stanovení in vitro toxicity 17 vybraných endokrinních disruptorů na buněčné linii lidského hepatocelulárního karcinomu HepG2. Viabilita buněk byla stanovena pomocí kolorimetrické metody CellTiter96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, jejíž principem je redukce MTS na barevný produkt formazan pomocí mitochondrií v životaschopných buňkách. Cytotoxický potenciál látek byl vyjádřen pomocí toxikologického paramatru IC50, který byl měřen ve třech časových intervalech (6, 12 a 24 hodin). U 14 látek: Atrazin, DHEP, Bisphenol A, Carbofuran, 3-hydroxycarbofuran, Cypermethrin, DDE, DES, MEHP, PCB 118, PCB 153, PFOA, PFOS, Propiconazol bylo stanoveno IC50 > 100 µM (resp. > 250 µM), což znamená, že tyto látky jsou netoxické...
|
|
|
Stanovení ledvinné toxicity antineoplastik in vitro.
Zádrapová, Marie ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Marie Zádrapová Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení ledvinné toxicity antineoplastik in vitro BRAF inhibitory patří mezi důležitá antineoplastika. Fungují na principu specifické inhibice určitých proteinkináz a ukázaly se jako velmi účinné při léčbě melanomu. Jejich nevýhodou je však relativně brzký nástup rezistence; je proto důležité hledat nové kombinace již zavedených léčiv nebo pracovat na vývoji nových struktur s podobnou inhibiční účinností na melanomové buňky. Velmi slibným léčivem ze skupiny BRAF inhibitorů se ukázal být encorafenib a jeho kombinace s binimetinibem, nicméně jeho terapeutickou limitací může být potenciální renální toxicita. Tato práce se zaměřovala na stanovení in vitro cytotoxicity encorafenibu na různé typy ledvinných buněk ve třech časových intervalech a na jejím porovnání se dvěma lékovými standardy amfotericinem B a paracetamolem. K tomuto účelu byly využity tři druhy morfologicky a funkčně odlišných buněk ledvin (PODO/TERT256, HK-2 a HEK293). Cytotoxický potenciál byl měřen kolorimetrickou metodou CellTiter 96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, která je založená na redukci činidla MTS a podle míry redukce se...
|
|
|
In vitro modely pro studium Syncytinem-1 indukované fúze buněk trofoblastu
Jech, Lukáš ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zíková, Martina (oponent)
Fúze buněk trofoblastu je nezbytnou součástí vývoje lidské placenty. Kromě iniciace implantace blas- tocysty do epitelu dělohy je vznik syncytia klíčový pro efektivní výměnu látek a plynů mezi matkou a plodem. Mnohojaderné soubuní nazývané syncytiotrofoblast totiž pokrývá povrch rozvětvených chori- ových klků, které jsou v přímém kontaktu s mateřskou krví. Porucha tvorby syncytia je spojena s ne- dovyživeností vyvíjejícího se plodu a závažnými komplikacemi v průběhu těhotenství. Vznik syncytio- trofoblastu je zprostředkován interakcí Syncytinu-1, povrchového glykoproteinu retrovirového původu, s jeho receptorem. Navzdory významu těchto procesů však stále nebyly popsány detaily buněčných fúzí ani diferenciace trofoblastu jako takové. Lidská placenta je totiž v rámci živočišné říše natolik unikátní, že nemůže být zastoupena zvířecími modely. Studium vývoje lidské placenty včetně Syncytinem-1 in- dukovaných fúzí trofoblastových buněk je tak omezeno na in vitro modely trofoblastu. Tyto modely zahrnují primární kultury trofoblastových buněk a linie trofoblastu, které jsou získávány imortalizací buněčných kultur nebo z nádorů trofoblastu. Kromě toho byly dediferenciací vytvořeny linie trofoblas- tových kmenových buněk. Nejnovější přístupy však umožňují přímé reprogramování dermálních fib- roblastů do...
|
|
|
Stanovení toxicity pomocí buněčného modelu.
Fojkesová, Karolína ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Fojkesová Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení toxicity pomocí buněčného modelu V této práci bylo cílem změřit a zhodnotit in vitro cytotoxicitu 22 nově syntetizovaných látek s potenciálním využitím pro své antimykotické, antibakteriální a antimykobakteriální působení na standardní buněčnou linii HepG2. Látky byly syntetizovány na Katedře organické a bioorganické chemie Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, a jedná se o mafenidové deriváty MAF, MAF-4, MAF-8, MAF-9, MAF-10, MAF-11, MAF-12, MAF-13, MAF-14, MAF-16, A-5-F, A-3,5-F2, A-3-Br-5-Cl, A-3,5-Cl2, A-3,5-Br2, A-5-Br, A-THIOF, A-SA, A- 3,5-I2, A-5-Cl, A-3-I-5-Cl, A-5-I. Cytotoxicita byla změřena pomocí kolorimetrické metody CellTiter 96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, tato metoda je založena na redukci MTS na barevný rozpustný produkt formazan a látky byly srovnávány a hodnoceny dle parametru IC50. U 9 látek, konkrétně MAF, MAF-8, MAF-11, MAF-12, MAF-16, A-5-F, A- 3,5-F2, A-SA, A-5-Cl, bylo IC50 větší než 500 µM, tedy tyto látky můžeme označit za netoxické u HepG2 linie. Dalších 9 látek dosáhlo IC50 mezi hodnotami 168,1 a 470,3 µM, jednalo se o tyto látky: A-3-I-5-Cl, A-3-Br-5-Cl,...
|
|
|
Stanovení potenciálního cytotoxického působení experimentálních látek in vitro.
Osinková, Barbora ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Barbora Osinková Školitel: RNDr. Jana Maixnerová Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení potenciálního cytotoxického působení experimentálních látek in vitro Předmětem této diplomové práce bylo vyhodnocení cytotoxického potenciálu nově syntetizovaných látek in vitro na buněčném modelu HepG2, což je buněčná linie získaná z lidského jaterního karcinomu. Testované látky byly syntetizovány v rámci Univerzity Karlovy na Katedře organické a bioorganické chemie Farmaceutické fakulty v Hradci Králové (GUAM, GUAM-NH2, THIOSEMIK, GUAM-2, GUAM-6, GUAM- 11, GUAM-12, GUAM-18, GUAM-19, GUAM-2-1, GUAM-6-3). Tyto látky jsou zkoumány pro předpokládané antimikrobiální působení vůči G+ bakteriím a houbám nebo pro schopnost inhibovat cholinesterázy. Pro in vitro stanovení cytotoxicity bylo využito komerční kolorimetrické metody CellTiter 96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, jejíž principem je měření metabolické aktivity buněk na základě redukce tetrazoliové soli MTS na barevný formazan. Pro stanovení počtu životaschopných buněk a vyhodnocení cytotoxického potenciálu zkoumaných látek na HepG2 buněčnou linii bylo využito střední inhibiční koncentrace IC50. Získané hodnoty byly následně porovnávány s...
|
|
|
Studium procesu zánětu na buňkách plicního epitelu
Majerová, Barbora ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Lidský dýchací systém je ve stálém kontaktu s cizorodými činiteli z okolního prostředí. Protože v respiračním traktu dochází k ukládání různých částic, musí existovat jak efektivní způsob jejich mechanického odstraňování, tak imunitní ochranné mechanismy. Vzájemná rovnováha mezi přirozenou a adaptivní imunitou plic umožňuje likvidaci infekčních činitelů bez iniciace zánětlivé reakce. Nadměrná aktivace imunitního systému plic však může vést k produkci nejrůznějších zánětlivých mediátorů a cytokinů, např. interleukinů IL-1, IL-6 a IL-18. Jednou z možností pro zjištění imunogenicity určité látky je stimulace plicních epiteliálních buněk požadovaným činitelem s následným měřením koncentrace produkovaných cytokinů. Pro zjištění imunogenicity savčích imunoglobulinů typu G a slepičích imunoglobulinů typu Y byla provedena jejich čtyřiadvacetihodinová expozice plicním buňkám nádorové linie A549. Koncentrace produkovaných cytokinů IL-1 a IL-6 byla změřena metodou Luminex, která naznačila imunogenicitu jak kozích imunoglobulinů typu G, tak určitých slepičích imunoglobulinů typu Y.
|
|
|
Interakce bakteriálních lektinů s epitelem lidských plic
Vyhnalová, Kateřina ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Nosková, Libuše (oponent)
Recesivní autozomální onemocnění cystická fibróza (CF) je způsobena mutací v genu CFTR ("cystic fibrosis transmembrane conductance regulator"), který kóduje stejnojmenný chloridový kanál. Tato mutace vede k nesprávnému transportu iontů, což má za následek tvorbu nadměrně viskózního hlenu na povrchu dýchacích cest, a následně ke zvýšené náchylnosti k bakteriálním onemocněním. Právě infekce dýchacího systému jsou nejčastější příčinou úmrtí pacientů s CF. Jedním z nejnebezpečnějších patogenů pro tyto pacienty je Pseudomonas aeruginosa (PA), bakterie, která ke své patogenitě využívá řadu faktorů virulence, jako jsou pili nebo adheziny. Lektin PA-IIL, ze skupiny adhezinů PA, se vyznačuje vysokou afinitou k L-fukose, takže přispívá k adherenci PA na málo sialylovaný epitel pacientů s CF. V této práci byly zkoumány interakce mezi PA-IIL a plicním epitelem. Byly využity buněčné linie CuFi-1 (pacient s CF) a NuLi-1 (zdravý jedinec), které byly zkoumány ex vivo. Část těchto linií byla vystavena působení neuraminidasy. Lektin PA-IIL byl izolován z buněčné linie E. coli pET25_PAIIL a následně fluorescenčně značen DyLight 488. Aktivita zmíněného lektinu byla ověřena pomocí aglutinace červených krvinek. Postup značení nezměnil vazebnou afinitu lektin-sacharid. Interakce mezi lektinem a buněčnými liniemi byly...
|
host ::
RSS.